Sezona 1958/59 - titul popáté na Slovensko

Sezona 1958/59 znamenala pro nejvyšší ligovou soutěž několik změn. Poprvé po devítiletém experimentu se systémem jaro-podzim se soutěž opět začala hrát v tradičním opačném pořadí. Zároveň byla nejvyšší soutěž rozšířena z 12 na 14 účastníků; z druhé ligy postoupily hned čtyři týmy – české Bohemians a Ústí nad Labem, ze Slovenska pak Žilina a Košice. Další změnou pak bylo znovuzavedení možnosti střídání během zápasu – nově tak trenér mohl vystřídat brankáře a jednoho hráče z pole.

Do role největšího favorit byl před sezonou pasován obhájce titulu pražská Dukla, jež si udržela všechny klíčové hráče, kteří v minulé sezoně prvenství v dramatickém záběru vybojovali. Liga přišla, nyní již definitivně, o geniálního bouřliváka Ladislava Přádu, kterému bylo ukončeno krátké (ale úspěšné) angažmá v Brně, na ligových trávnících se naopak v průběhu sezony nově objevily budoucí hvězdy československého fotbalu – v Trnavě Jozef Adamec a na Spartě Václav Mašek.

Na trenérských lavičkách došlo před sezonou pouze k jedné změně – na tu ostravskou usedl nově Jaroslav Vejvoda. Zajímavostí bylo i otevření nového stadionu ČH Bratislava – na nový stánek v Petržalce se vešlo 30 tisíc diváků a ti se skutečně měli na co dívat, rozměry hrací plochy byly totiž vpravdě gigantické - 115x85 metrů…

Liga zahájila dle očekávání – pražská Dukla v prvních čtyřech kolech neztratila ani bod a potvrzovala roli favorita soutěže. Jak se však nakonec ukázalo, čtvrté kolo bylo to poslední, po němž se vojáci z Julisky dívali na soupeře z první příčky. Následovaly tři zápasy, z nichž Dukla získala jen bod, a po prohře 0:4 v 7. kole na půdě ČH Bratislava to byl právě bratislavský soupeř, který se vyšvihl na čelo tabulky a už z něj do konce sezony nesestoupil.

Na druhém pólu tabulky odstartovalo velmi špatně RH Brno, sužované úzkým kádrem – po pěti kolech nula bodů na kontě a tříbodová ztráta na záchranu. Nedařilo se ani nováčkovi z Ústí nad Labem a podle představ nezahájila ani pražská Sparta, která v minulém ročníku bojovala do posledního kola o titul.

Na konci podzimní části pak měla ČH Bratislava v čele dvoubodový náskok před Duklou a Prešovem, který táhl zejména střelecky disponovaný Laco Pavlovič, autor dvanácti podzimních branek. U dna se pak seřadili tři nováčci – s osmi body Ústí a Žilina, o bod víc pak na podzim získaly Košice.

Zimní přestávku si Dukla zpestřila šestitýdenním zájezdem do střední Ameriky, kde se zúčastnila tradičního turnaj Pentagonal a získala v něm i skalp slavného brazilského Santosu. Po návratu se čekal její jarní útok na vedoucí příčku, který ovšem nepřišel. Remíza na Bohemians a následná prohra v Prešově znamenaly již čtyřbodovou ztrátu na téměř bezchybné vojáky z ČH Bratislava, jejichž náskok se následně už pouze zvyšoval. O titulu bylo prakticky rozhodnuto po polovině jarní části, kdy za vedoucím týmem zela již sedmibodová propast.

Mnohem zajímavější bylo dění na konci tabulky, byť zajímavé zřejmě příliš nepřišlo pražské Spartě. Průvan v kádru ze zimní přestávky loňské sezony (odchody Kadraby, Hledíka, Crhy) se začaly naplno projevovat až nyní. Jaro Sparta odstartovala prohrou v derby, upocenou remízou s Ústím a další prohrou na Bohemians. Nepomáhá výměna trenérů, ani nasazení dorostenců Maška a Miky, byť dobře hrajících, a Sparta střídá velmi dobré výkony (výhra nad Baníkem 4:1 a Duklou 2:1) s propadáky (1:4 v Žilině). Dvě kola před koncem je pouhý bod nad sestupem a zajíždí do Pardubic, které se v předchozím kole definitivně zachránily. Sparta zápas vyhrává 3:1 a když v posledním kole porazí před 30 tisíci diváky Trnavu, zachraňuje se v nejvyšší soutěži.

Po pár dnech se však rozbíhá aféra – zmiňovaný zápas Sparty v Pardubicích měl být ovlivněn úplatky a začíná disciplinární řízení. Jeho výsledkem je zastavení činnosti několika hráčů Pardubic a sparťanského Procházky. Trest pro týmy se týká až příští sezony – první tři kola následujícího ročníku budou kontumovány ve prospěch soupeřů Pardubic a Sparty. Tresty, které oba kluby přijaly; ve hře totiž bylo i potrestání mnohem přísnější… Nutno podotknout, že individuální tresty byly nakonec v následující sezoně zkráceny a zcela zrušeny… Do druhé ligy nakonec sestoupili dva nováčci – Ústí nad Labem a slovenská Žilina.

V evropských pohárech zastupovala československý fotbal pražská Dukla v Poháru mistrů; v předkole vyřadila Záhřeb, ale v dalším kole si nedokázala poradit s vídeňským Sportclubem. Reprezentace účinkovala v létě 1958 na finálovém turnaji Mistrovství světa, kde sice zaznamenala historicky nejvyšší výhru nad Argentinou v poměru 6:1, ale v dodatečném zápase se Severním Irskem prohrála v prodloužení a nepostoupila tak ze skupiny. Na podzim odehrála reprezentace dva zápasy Mezinárodního poháru, který však již ztratil dřívější lesk a slávu; na jaře 1959 pak začala kvalifikace na novou soutěž - Pohár národů, z kterého posléze vzešlo dnešní Mistrovství Evropy. Československo v ní dokázalo v prvním kole přejí přes Irsko; po prohře 0:2 v Dublinu vyhrálo v Bratislavě 4:0. Dalším soupeřem bylo Dánsko, ale to již v podzimní části sezony 1959/60.

Detailní statistiky ligové sezony 1958/59 jsou nyní k dispozici na našich stránkách.